Mimikry čili mimetismus nebo mimeze je termín označující povrchovou podobnost mezi dvěma blíže nepříbuznými živočišnými druhy, a to nikoliv na základě konvergentního vývoje (například ryba a delfín nejsou mimetici, jen žijí ve stejném prostředí).[1] Někdy se však mezi termíny „mimikry“ a „mimeze“ kladou určité významové rozdíly.[2] Obvykle je důvodem vzniku mimiker ochrana před predátory.[1]
Obsah |
Slovo mimikry poprvé použili William Kirby a William Spence ve 4-svazkovém díle Introduction to Entomology, (1815-1826) roku 1817 pro jev, kdy se hmyz podobá částem rostlin. Slovo mimeze pochází z řeckého slova mimésis (napodobení).[1]
Rozeznáváme ještě další speciální typy.
Jedná se o takový klam, který má chránit daného nositele před predátory, kdy jinak neškodný organismus přejímá barevné výstražné znaky jiných nebezpečných (jedovatých) organismů. Například dvoukřídlý hmyz – pestřenky (např. pestřenka rybízová) – napodobuje svým vzhledem vosy, včely a čmeláky.
Jedná se o případ, kdy jeden nebezpečný či nejedlý druh napodobuje jiný nebezpečný druh proto, aby se jejich společný predátor naučil toto zbarvení lépe rozeznávat. Tím se zvyšuje pravděpodobnost přežití obou lovených druhů.
Jedná se o klam, kdy silně nebezpečný druh přejímá výstražné znaky méně nebezpečnějšího druhu. Silně jedovatý had korálovec napodobuje nejedovatou korálovku.
Nejen samotní živočichové, ale i jejich vejce mohou splývat s prostředím. Např. vejce ptáků kteří hnízdí na zemi vypadají jako kameny atd.
Některé rostliny, jako traviny, se mohou záměrně zaměňovat s jinými, někdy jedovatými. Některé vyšší kvetoucí rostliny jako například orchideje vytváří květy připomínající svým tvarem ale i pachem samičky hmyzích druhů, jimiž pak lákají samečky, kteří se bezděčně stávají opylovači.
 Chobotnice měnící barvu pokožky podle prostředí |
 Jedovatý korálovec Micrurus tener |
 Strašilka rodu Ctenomorpha připomínající větvičku |
.svg){kind=small}
